O módě se říká, že se její prvky neustále vracejí. Že už vlastně není možné vymyslet něco docela nového, co tu ještě nebylo. Neplatí to o všem, co kdy lidé na sebe navlékli. Ne vše se dá dát znovu do oběhu.
· Dnes už by asi nikdo nenosil boty ze sedmnáctého století, u kterých by si musel přivazovat špičku ke kolenu, aby se nepřerazil.
· A dámy by rozhodně na sebe nevzaly klobouk s osmiveslicí nebo rajskou zahradou a barevnými ptáčky.
A přeci to byly jednu dobu módní výstřelky, které oslnily.Co se ale do módy navrací zpět, je štucl. Možná Vám toto zvláštní, německy znějící slovo, moc neříká. A co například rukávník? To už jistě každý ví, o čem je řeč. Pruh kožešiny nebo teplé látky se sroluje do válce a sešije tak, že vznikne jakýsi tunel. Dáma si tunel zavěsí na krk a ze stran do něho strčí ruce. A je v teple.
Univerzální rukávník
Rukávník má dlouhou historii. První se začaly objevovat už v šestnáctém století. Velké popularity se dočkal později, ve století sedmnáctém a osmnáctém. Dámy z vyšších kruhů nosily drahé kabáty, které měly podšité ještě dražší kožešinou. Když bylo venku ještě přijatelně, daly se nosit rukavičky. Pokud přituhlo, bylo potřeba ruce chránit před mrazem důkladněji.
· A představa bohaté dámy, která má na sobě nákladnou róbu a k tomu palčáky, je jistě nesmyslná. Ale vypadalo by to zajímavě.
V dnešní době se vracejí nejen tyto rukávníky, ale vznikají i nové druhy.Jedním z nich je rukávník na kočárek. Nápad, který uvítají maminky, které jezdí s kočárkem v zimě i ve větších mrazech. Na kočárek se připevní obdélník, který se přehne kolem rukojeti. Na bocích je sepnutý. Ruce se do něho vkládají zepředu. A maminka nemusí pokaždé, když její potomek něco potřebuje, sundávat a navlékat rukavice. A také se nemusí bát, že někde zapomene rukavice.